Irena Kubantová - hranice a děti

seminář, inspirativní povídání
uskutečnilo se 25. října 2018 od 17.00 do 20.00 v jurtě v Židlochovicích
 
Už u maminky v bříšku dítě cítí hranici – omezení prostoru. Přesto je spokojené. Také už v bříšku se setkává s pravidelným rytmem tlukotu jejího srdce, šumu maminčina dechu v plicích a pravidelném střídání pohybu a klidu během dne a noci. Vnímá řád.

Když se dítě narodí, máme jako rodiče své představy a ideály o tom, jak bude výchova báječná... A je pro většinu dospělých obtížné nastavovat dítěti v průběhu jeho vývoje MOUDRÉ omezení a limity. 

Jak vědět, co je/není příliš? Zkoušíme… Často poučujeme, opakujeme… nakonec křičíme či plácneme dítě… 

Dítě není šťastné, ukotvené a hranici nemusí mít tendenci dodržovat. Anebo je uzavřené a my vidíme v očích dítěte strach, snahu utajit své chování, při kterém tuší, že bude následovat trest. 

My dospělí cítíme jistou míru selhání, že vychováváme děti s toutéž autoritou, jako jsme si jako děti slibovali, že nebudeme – až budeme dospělí – nikdy používat!

Tušíme, že to musí jít jinak! Že bychom přece měli umět hranice vymezit! 

Jak tedy na to?
- Jak omezením podporuji vývoj dětí? 
- V čem nám doma pomáhají rituály? 
- Jak nastavuji dětem hranice? 
- A jak řád?